Vize pro brownfield

V našem městě máme několik ploch, které můžeme považovat za brownfield. Jednou z nich je právem i prostor mezi bývalými městskými lázněmi a mlékárnou. Plocha je částečně nezastavěná, na části jsou opuštěné objekty, ale třeba také rodinný dům či služby. Část parcel je v majetku města a část soukromých.

V uplynulých letech měl o tuto lokalitu zájem LIDL, který zde chtěl postavit nákupní centrum včetně parkoviště. V roce 2023 od svého záměru LIDL odstoupil a město hledá smysluplné využití.

Chceme, aby rozvoj města probíhal koordinovaně a s dlouhodobou myšlenkou. Proto jsme požádali studenty FAST VUT, aby zpracovali urbanistické studie. Díky spolupráci se školou jsme dostali velké množství nápadů mladých lidí, kteří nejsou zatíženi životem v Mor. Budějovicích a mají tak nadhled a svěží nápady.

Díky studentům máme skvělý materiál, nad kterým můžeme dál pracovat: při diskuzích s radními a zastupiteli, ve stavební komisi, s městským architektem i developery.

 

Poděkování

Osobně jsem byl velice mile překvapen, jakých výsledků jsme se od studentů dočkali. Některé práce měly opravdu vysokou úroveň, kterou běžně očekáváme od vyzrálých a zkušených architektů.

Velice děkuji Ing. arch. Pavle Večeřové za její nadšení, čas a ochotu při zprostředkování celé spolupráce a koordinaci mezi školou a městem. Děkuji také vedoucím Ing. arch. Tomáši Pavlovskému, Ph. D. a Ing. arch. Janu Májkovi, Ph. D. za jejich profesionální vedení studentů. Děkuji studentům, kteří do Moravských Budějovic přinesli obrovskou hodnotu, otevřeli nám hlavy a vytvořili skvělé podmínky pro budoucí rozvoj města. Jan Švaříček - místostarosta


Kompletní složku s pdf prací najdete na následujícm odkazu
https://drive.google.com/drive/folders/10_pCw4UCZ8n5q6c9tU9AkeWwTld3D1B9?usp=sharing



Zadání – urbanistická studie Moravské Budějovice

Řešené území se nachází v těsné blízkosti autobusového a vlakového nádraží v Moravských Budějovicích a zároveň nedaleko centra města. Vzhledem k lukrativnosti území je možné vytvořit nové ubytovací kapacity, které ve městě chybí. Ideálně poměrově startovací byty, městské byty, ale i ubytování větších rodin. Do projektu je možné také zapojit koryto říčky Rokytkya pěší lávku přes řeku. V budoucnu je kolem řeky plánována cyklostezka, která by přes lávku vedla. Cílem je prověřit lokalitu a představit možnosti využití území s ohledem na potřeby občanů a města.

Porota a hodnocení

Od studentů jsme obdrželi 34 urbanistických studií. Každá práce se skládala z analýzy současného stavu a návrhové části.

Studie hodnotila porota ve složení:
Ing. arch. Rudolf Grimm - městský architekt , Mgr. Jan Švaříček - místostarosta města a členové stavební komise - Ing. arch. Pavla Večeřová , Ing. arch. Vlastimil Novotný

Komise vybrala 5 nejlepších prací. Autoři, stejně jako škola, obdrželi od města symbolickou finanční odměnu jako poděkování.

Urbanistický návrh je přehledný, dobře čitelný a je na vysoké grafické úrovni. Návrhem nových bloků domů vytváří veřejné, poloveřejné i soukromé prostory, které se svým měřítkem snaží přizpůsobit okolní zástavbě. Vytvořením klidného dvora „náměstíčka“ u revitalizované budovy lázní v kontaktu s nábřežím řeky Rokytky hodnotí porota jako velmi přínosné a žádané. Slabé místo návrhu je v navrženém veřejném prostranství mezi severní blokem a jižní zástavbou. Svou velikostí toto náměstí nepokryje služby, které by v dané lokalitě mohly být, a proto se domníváme, že náměstí nebude fungovat jako živý veřejný prostor. Náměstí se dále otevírá do rušné komunikace a hluk se tak dostává až do zahrad rodinných domů. Návrh jako celek je pro město inspirativní.


Porota oceňuje zvolené tvarosloví sedlových střech, které vychází z daného místa. Jako jeden z mála návrhů respektuje výšku navrhovaných staveb s ohledem na stávající okolní zástavbu, ale také na platný Územní plán města Moravské Budějovice. Nevhodné se jeví navržené náměstí, a to jak velikostí, tak svým otevřením do rušné křižovatky. Tento návrh však má v sobě potenciál, jak pracovat s daným územím. Především se zaměřením na navržené veřejné, poloveřejné a soukromé prostory a prostupnost území pro pěší.

Porota oceňuje originální přístup v horní části pozemku, kdy zástavba graduje od solitérních stávajících vil přes řadovou zástavbu po hmotu bytového domu. Obava nastává ve jižní části řadových domů a jejich blízkosti k hospodářským budovám na sousedním  pozemku. Vyústění pozemních komunikací se zdá komplikované, hlavně v části u hlavní křižovatky na ulici Pražská. Spodní část pozemku působí trochu nedopracovaně. Nejsou zcela zřetelné vazby ke stávající budově lázní. Vizuálně i hmotově je ovšem návrh zvládnutý. Menší měřítko bytového domu zapadá do kontextu okolí a polouzavřený vnitroblok by také mohl dobře fungovat.

Návrh zajímavě začleňuje budovu lázní do blokové zástavby a vytváří tak velký nový blok. Nicméně měřítkem nám přijde trochu předimenzovaný. Díky přístupu do bytů přes pavlač vzniká kolize na východní straně objektu, kde hlavní prostory bytů, které by měli být prosvětlené, těsně sousedí se sousedním objektem. Okna by tak vedla na sousední pozemek a narušovala bezpečný požární prostor. Jako velmi povedené hodnotíme přemýšlení v kontextu okolí a snahu o úpravu širšího než zadaného území. Plocha mezi řešeným územím a autobusovým nádražím má potenciál a osázení ulic zelení také hodnotíme kladně.


Návrh předkládá jednoduché a funkční urbanistické řešení. V území navrhuje umístit jednoduchý, částečně otevřený, městský blok. Budova sleduje průběh ulic 1. máje a Chelčického a nově definuje průběh celé ulice. Jasně čitelné, provozně a prostorově funkční je přirozené oddělení veřejného prostoru ulice od poloveřejného prostoru vnitrobloku. Přínosné pro území je nové propojení nábřeží Rokytky a ulice Chelčického podél východní hranice řešeného území. Budova bývalých lázní u Rokytky zůstává a je ponechána jako samostatný solitér.

Celkové měřítko budovy je v kontextu malého města a ve vztahu k okolní zástavbě přiměřené. Větší pozornost by mohla být kladena architektonickému řešení budovy. Terasovité řešení budovy směrem do dvora přináší určitou kvalitu bydlení, v prostoru malého města je řešení neobvyklé, vhodné spíše pro rezidentní/rekreační komplexy. Fasáda je v základu řešena v kombinaci dvou materiálů/barev. Vhodné by bylo dořešení nábřeží mezi budovou lázní a Rokytkou, tedy místa, které nabízí vysoký potenciál z pohledu rekreace a napojení území na řeku v kontextu nového bytového domu.

Němcová, Jaborníková